Dneska se s vámi chci podělit o to, za jakých okolností vznikl text k písni Výlety do piva. Seděli jsme s Michalem v Praze v hospodě, nějaký sraz z průmyslovky po letech nebo co to bylo. Čili pár vybraných alkoholiků, dva šprti a třídní děvka, která šprtům dává naději a oni jí zadáčo nalévaj. Na takové akci jsme nemohli chybět. Stejně jako na většině večírků, jsme se ve finále s Michalem sešli na baru, pili vodku, kouřili a debatovali o hovně. Také o umění a o tom, že by měl napsat nějaký nový text. Říkal, že musí být v tom správným rozpoložení a takový ty kecy. Tak jsem řešil, že ve správným rozpoležení jsme právě teď a on že to musí být jinak a až to přijde, tak zase něco napíše. Když měl vrchní sklizeno a židle byly na ježka, dostali jsme žízeň. Zapadli jsme do nejbližšího nonstopu, kde jsme pokračovali v tý vodkový smršti. Vlastně na tomhle tahu nebylo nic tak zvláštního, jen to, že jsme pořád pili tu vodku. S ledem. V tom stavu v jakým jsme byli jsem ho nemohl nechat odjet do Braníka, tak jsem mu nabídl nocleh. Přenechal jsem mu svojí postel a lehl si do obýváku. V noci jsme si párkrát předali kliku od záchodu. To hlavní překvapení mě ale čekalo ráno. Když Michal dlouho nevylézal z pokoje, kolem jedenácté jsem se rozhodl do pokoje nahlédnout. Michal seděl v džínách a upravené košili na posteli, před ním příšerně nablito na parketách a on mi se vší vážností podával papír s textem. Byl v tom správným rozpoložení... Ten text jsem nikdy nezhudebnil, protože mi připomíná tehle příšernej večírek, od kterého nemůžu pít vodku. Třeba jí zase někdy pozřu a ve správném rozpoložení napíšu hudbu.
Dount hev hedejk, dount bí sobr :)
